Aktuality 23. 9. 2026 Arcibiskupství olomoucké

Chci, aby se má víra projevovala i ve skutcích

Chci, aby se má víra projevovala i ve skutcích

Mluvíme o Bohu, čteme Písmo a snažíme se hledat jeho přítomnost v našem každodenním životě, popisuje ve svém svědectví Roman svůj vztah s nevěřící přítelkyní. Tento vztah ho donutil více přemýšlet nad svým vztahem k Bohu.

Moje cesta víry nebyla přímá ani jednoduchá; byly chvíle, kdy jsem cítil, že jsem Bohu velmi blízko, kdy jsem ho vnímal v každodenním životě a kdy jsem měl upřímnou touhu mu zasvětit svůj život. V té době jsem dokonce uvažoval i o kněžství.

Zároveň ale přišly situace, které mě od Boha vzdálily: uvědomil jsem si svou slabost, své chyby a to, že ne vždy žiji tak, jak bych chtěl. Do mého života vstoupil vztah, který mě v mnohém změnil. Díky němu jsem začal přemýšlet o svém povolání jinak a postupně jsem došel k tomu, že jsem pravděpodobně povolán spíše k rodinnému životu. Tento vztah mě ale od víry neodvedl, naopak mi pomohl ji prožívat novým způsobem. S přítelkyní se modlíme, mluvíme o Bohu, čteme Písmo a snažíme se hledat jeho přítomnost v našem každodenním životě. I když není věřící, otevírá se víře a hledá ji, a i to mě vede k větší zodpovědnosti za můj vlastní vztah s Bohem.

Velmi silnou zkušeností pro mě byla smrt mého bratrance. Tato událost mě hluboce zasáhla a vnitřně mě donutila zastavit se a zamyslet nad smyslem života, nad pomíjivostí i nad Boží přítomností v utrpení. V modlitbě jsem Bohu svěřoval jeho život i jeho odchod a zároveň jsem mu odevzdával i své vlastní bolesti, otázky a nejistoty. V těchto chvílích jsem Bohu říkal, že mu odevzdávám celé své srdce, celou svou duši i svůj život, a že chci přijmout jeho vůli, ať je jakákoli. Učím se mu důvěřovat i tehdy, když nerozumím tomu, co se děje.

Uvědomuji si, že nejsem bez hříchu; ve svém životě jsem udělal rozhodnutí, která nebyla správná, a byly chvíle, kdy jsem se od Boha vzdálil. Přesto nechci žít bez něj. Vím, že se k němu mohu obracet, že mi odpouští a že mě znovu zve k sobě. V modlitbě s ním mluvím otevřeně, prosím ho o odpuštění a snažím se mu odevzdávat svůj život takový, jaký je, se všemi radostmi i slabostmi. Chci, aby má víra nebyla jen slovy, ale aby se projevovala i v mých skutcích, vztazích a rozhodnutích.

Roman