Chvíle před eucharistií jsou pro mě nejsilnějšími okamžiky

Moji nevěřící kamarádi vidí víkend pouze jako čas odpočinku. My věřící však můžeme prožívat něco hlubšího, zamýšlí se ve svém svědectví v rubrice Zkušenosti s Bohem Jan.

Víru v Pána vnímám jako požehnání a šanci. Jednou jsem slyšel větu, která ve mně utkvěla: „Nevěřím v Boha, protože jsem nedostal dar víry." A já jsem moc rád, že jsem tento dar i díky mým rodičům získat mohl.

Dar víry je pro mě něco, z čeho – jak doufám – dokážu čerpat až do konce svého života. Víra v Pána je pro mě velmi obohacující a jsem moc rád, že jsem v posledním roce objevil sílu a krásu modlitby a svaté zpovědi. Chvíle ticha a ztišení před eucharistií jsou pro mě těmi nejsilnějšími okamžiky.

Často ten rozdíl vnímám u svých nevěřících kamarádů, kteří vidí víkend pouze jako čas odpočinku. My věřící však můžeme prožívat něco hlubšího, a to zejména při mši svaté, i když jí náš život křesťana samozřejmě nekončí.

Jak je psáno v Bibli: „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života." Právě tento dar Ducha Svatého bych chtěl využít k opravdovějšímu následování Ježíše Krista jako křesťan v každodenním „všedním" světě.

Jan